Od nástupu do sekretariátu náměstka primátorky pro územní rozvoj a územní plán mi na blogování moc času nezbývá. Na stole mi každé ráno přibývají "tisky" k projednání (často o stovkách stran), k nimž zpracovávám odborné připomínky, komunikuji s městskými částmi, Institutem plánování a rozvoje Prahy i s dílčími odbory magistrátu - ať už jde o běžnou agendu rozvoje města anebo o výslednou podobu tolik diskutovaného Metropolitního územního plánu.
Sílu pro tuto mou (zatím nejnáročnější) práci beru z hluboké víry, že zde v sekretariátu náměstka Stropnického přispíváme ke smysluplnému rozvoji Prahy. Tím více se mne dotkly zmíněné články otištěné v květnu v LN, které zpochybňují mou práci a morální integritu a zároveň také všech kolegů, kteří pracovali na novelizovaném znění stavebních předpisů pro Prahu. Ten pocit mi poslední měsíc nedal spát a proto chci touto reakcí hájit čest nejenom svou, ale i institucí a společností, jménem kterých vystupuji či jsem vystupoval.
Střet zájmů redaktoři Eliášová a Zvěřina spatřují v mé práci na novém znění pražských stavební předpisů pro sekretariát náměstka primátorky pro úz. rozvoj Matěje Stropnického, dále pro Institut plánování a rozvoje Prahy a v mém profesním angažmá ve společnosti Atelier L. Ve své práci na Magistrátu musím denně čelit mnoha různým střetům názorů i zájmů. Důrazně ale odmítám, že bych já sám do novelizovaných stavebních předpisů "prosadil nařízení povinně zateplovat budovy, s vidinou přísunu zakázek pro mou rodinnou firmu", jak píší redaktoři, je čirý nesmysl.
Fakta
Z hlediska odborného je celý článek paní Eliášové (text článku viz. níže) založen na neobhajitelné konstrukci, neboť úprava formulace §39 o zateplování staveb byla provedena s jediným záměrem - legislativně harmonizovat použití technických termínů, bez věcného dopadu. Stručně a jasně - požadavky na tepelnou ochranu budov jsou pro celou ČR stanoveny v Zákoně o hospodaření energií č. 406/2000 Sb., pražské stavební předpisy v původní ani novelizované podobě požadavky na zateplování budov věcně neupravují, v jejich nové podobě se fakticky změnila pouze terminologie.*
Dále k nepodloženým tvrzením v článku paní Eliášové prohlašuji, že předmětem mé práce není a nikdy nebylo zateplování budov. Jsem autorizovaný architekt a dlouhodobě se zabývám urbanismem a územním plánováním. V období od 9.11.2012 do 15.4.2015, kdy jsem byl jednatelem společnosti ATELIER L s.r.o., tato společnost nebyla v seznamu odborných dodavatelů aktuálně probíhajícího programu Zelená úsporám. Prováděním zateplování budov se společnost ATELIER L s.r.o. nezabývá, ostatně její současní jednatelé se proti tomuto tvrzení ohradili ihned po uveřejnění dotyčného článku.
ATELIER L s.r.o. má v obchodním rejstříku kromě hlavní činnosti (projektová činnost ve výstavbě) i provádění staveb a to kvůli stavbám rodinných domů pro malé soukromé investory. V minulosti, kdy jsem ještě nebyl zaměstnancem ani nefiguroval v orgánech ATELIERu L, společnost realizovala pouze dvě stavby rodinných domů v programu Zelená úsporám, a obě mimo Prahu. Certifikát na dodavatele staveb pro program Zelená úsporám měl ATELIER L s.r.o. pouze v letech 2009-2012, od té doby již nežádal o jeho obnovení - jednoduše proto, že se na tuto stavební oblast nespecializuje. Pro pořádek uvádím, že svého času jsme spolupracovali s Centrem pasivních domů, protože se přirozeně zajímáme o ekologii ve stavebnictví, již několik let ale máme členství pozastaveno.
V době, kdy jsem ještě byl jednatelem ATELIERu L (tedy od 9. 11. 2012 do 15.4. 2015) jsem se sice podílel na přípravě nových Pražských stavebních předpisů, avšak nebyl jsem ani členem úzké odborné skupiny, která připravovala redaktorkou skandalizovanou část o povinném zateplování budov. Pro pochopení faktických nedostatků, které článek pí. Eliášové vykazoval, je potřeba podotknout , že program “Zelená úsporám” má mnohé specifické parametry, nezávislé na pražských i celostátních stavebních předpisech. Redaktorku jsem před vydáním textu upozornil na nepravdy a poskytl jsem jí i kontakty pro ověření mých tvrzení - uzávěrka ale zřejmě byla neúprosná.
Jednání respektované redaktorky mne v této záležitosti mrzí o to více, že se v textu tak málo věnovala ostatním - a možná zajímavějším - aspektům novelizovaných PSP, než je můj smyšlený a nepodložený střet zájmů.
* viz. též důvodová zpráva novely PSP:
K bodu 61: “Legislativně-technicky upraveno – upřesněn pojem; namísto původního pojmu „teplo“ nově „tepelná ochrana“. Původní formulace PSP je nepřesným překladem z anglického originálu tzv. Construction Products Regulation (CPR) – nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 Sb. a je v rozporu s pojmy používanými § 8 a § 16 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, a ČSN 73 0540-2 obsahující normové požadavky. Konkrétní požadavky jsou přesně stanoveny v § 66. [splnění bodů Věcného zadání novely PSP: 1, 2]”
_________________________
Znění původního textu v LN:
Zateplujte, nařídil. Má na to firmu
Přibyla v nich i povinnost tepelné ochrany budov.
PRAHA Když v lednu ministerstvo pro místní rozvoj pozastavilo platnost pražských stavebních předpisů, podle nichž se měli řídit stavitelé i urbanisté, slíbil primátorčin náměstek Matěj Stropnický co nejrychlejší nápravu, aby nenastal stavební chaos.
Necelý půlrok nato předkládá do rady novelizovaný dokument, který se vypořádal se všemi námitkami dotčených úřadů. LN jej mají k dispozici. Schvalovat se má příští úterý. Objevila se v něm i řada drobných změn u paragrafů, které v původním dokumentu nikdo nenapadal, a tak je nebylo třeba upravovat. Třeba ta, podle níž bude muset mít každá nová či rekonstruovaná budova v hlavním městě tepelnou ochranu.
V původních stavebních předpisech, které prosadil v minulém volebním období primátor za TOP 09 Tomáš Hudeček, taková podmínka nebyla. „Tepelnou ochranou se rozumí přímo obálka budovy, zaizolování, tedy třeba i povinné zateplení,“ vysvětlil LN expert Petr Holub z asociace Šance pro budovy.
Nejde o slovíčkaření, navržená změna pomáhá zejména majitelům firemna zateplení budov, které teď bude povinné. Společníkem a do dubna také jednatelem jedné z nich, Atelieru L, je přitom spoluautor upravených stavebních předpisů architekt Lukáš Vacek. Zároveň je součástí týmu, který sestavil náměstek Stropnický a který se půl roku zabýval novelizací stavebních pravidel. Ta měla platit už od loňského října, jenže nakonec je ministerstvo pro místní rozvoj pozastavilo a nařídilo sepsat nová.
Nejsem ve střetu zájmů Architekt Vacek se brání tomu, že jako spoluautor předpisů prosadil do dokumentu podmínku, která pomůže jeho byznysu. Atelier L je zapsán v seznamu odborných dodavatelů programu na zateplení budov Zelená úsporám. „Změna v paragrafu 39 byla nutná. Museli jsme sladit terminologii s Evropskou unií, šlo o sporný termín a my jsme ho jen zpřesnili,“ vysvětloval LN, proč sporný paragraf přepsal. Unie nicméně podle oslovených expertů terminologii neměnila, zná jak spojení úspora tepla, tak tepelná ochrana. Zateplování jako jednu z možností úspory tepla ostatně předpokládala i původní varianta pražských předpisů, ta nová ho však přímo nařizuje.
„Necítím se ve střetu zájmů, náš ateliér se navíc zateplování doteď příliš nevěnoval,“ dodal Vacek. Pavel Hnilička, autor původních předpisů, má však za to, že jde o účelovou podmínku. I současné vedení Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Vackova úprava překvapila a bude chtít vědět, proč se v dokumentu objevila.
Náměstek Stropnický experta hájí „O propojení pana Vacka s Atelierem L jsme nevěděli, tuto informaci prověříme. Důraz na energetickou úspornost nicméně vychází z politického zadání stávajícího vedení města. Pokud se střet zájmu prokáže, bude znehodnocena práce mnoha odborníků, kteří na novele pražských stavebních předpisů pracovali,“ řekl LN mluvčí institutu Adam Švejda.
Stropnický skutečně při prosazování nového dokumentu bojoval za energetickou soběstačnost budov a povinné zateplování uvítal. „Z pohledu životního prostředí je to těžko zpochybnitelný trend. Je však pravda, že tato změna přináší práci dodavatelům těchto tepelných úprav,“ připustil. Experta v týmu však hájí a nevěří, že by paragraf zpřísnil, aby pomohl svému podnikání: „Pražské předpisy za mě v podstatě celé vyjednával, do týmu jsem si jej vzal už předtím. Je to skvělý urbanista.“
